Zavíječ voskový (Galleria mellonella): Nepřítel včelařů a jak s ním bojovat
Úvod
Zavíječ voskový (Galleria mellonella), známý také jako velký voskový mol, je jedním z největších škůdců včelstev. Tento hmyz může způsobit značné škody na včelích plástech, což vede k oslabení nebo dokonce zániku celých kolonií. V tomto článku se podíváme na biologii zavíječe voskového, jeho životní cyklus, škody, které způsobuje, a metody, jak s ním účinně bojovat.
Biologie a životní cyklus
Zavíječ voskový patří do čeledi Pyralidae a je rozšířen po celém světě. Dospělí jedinci jsou noční motýli, kteří kladou vajíčka do úlů. Larvy, které se vylíhnou z vajíček, se živí voskem, medem, pylem a dokonce i larvami včel. Životní cyklus zavíječe voskového zahrnuje čtyři hlavní fáze: vajíčko, larva, kukla a dospělec.
- Vajíčko: Samice klade vajíčka do trhlin a štěrbin v úlu. Jedna samice může naklást až 300 vajíček.
- Larva: Larvy se líhnou za 5-8 dní a začínají se živit voskem a dalšími materiály v úlu. Tato fáze trvá přibližně 1-2 měsíce.
- Kukla: Larvy se zakuklí v hedvábných kokonech, které si samy vytvoří. Kuklení trvá asi 1-2 týdny.
- Dospělec: Dospělí jedinci se vynoří z kukel a cyklus se opakuje.
Škody způsobené zavíječem voskovým
Larvy zavíječe voskového jsou hlavními škůdci, protože se živí voskem a vytvářejí tunely v plástech. To může vést k několika problémům:
- Zničení plástů: Larvy mohou zničit celé plásty, což vede k úbytku zásob medu a pylu.
- Oslabení včelstva: Poškozené plásty mohou způsobit stres a oslabení včelstva, což zvyšuje náchylnost k dalším chorobám a škůdcům.
- Kontaminace úlu: Larvy a jejich výkaly mohou kontaminovat úl, což může vést k dalším problémům s hygienou a zdravím včel.
Metody boje proti zavíječi voskovému
Existuje několik metod, jak bojovat proti zavíječi voskovému a minimalizovat škody, které způsobuje:
- Mechanické metody:
- Pravidelná kontrola úlů: Pravidelně kontrolujte úly a odstraňujte napadené plásty.
- Použití pastí: Používejte pasti na dospělé motýly, abyste snížili počet kladených vajíček.
- Biologické metody:
- Parazitické vosy: Některé druhy parazitických vos mohou napadat a ničit larvy zavíječe voskového.
- Bakterie Bacillus thuringiensis: Tato bakterie je účinná proti larvám zavíječe voskového a může být aplikována na plásty. Zde konkrétně se jedná o postřik přípravkem B 401 Certan, ale je poměrně drahá záležitost. Bohužel je přípravek nejen drahý, ale i špatně dostupný. Podle nejnovějších informací je přípravek nahrazován novým typem s názvem B402, ale ten jsem zatím v žádném českém včelačském eshopu nikde neviděl.
- Chemické metody:
- Síření sirnými knoty: Zapálení sirných knotů a vysíření voskového díla je účinná a levná metoda, nicméně je potřeba velmi dbát na požární bezpečnost a možnost otravy vznikajícím oxidem siřičitým. Síření je potřebné opakovat nejméně 3x za sebou v cca týdenních intervalech a následně podle teploty vždy jednou za měsíc po celou dobu skladování. Pokud máte souše usklaněné ve venkovním prostředí a bude opravdu mrznout, tak lze v té době síření vynechat.
- Použití insekticidů: Insekticidy mohou být použity k likvidaci larv a dospělých jedinců, ale je třeba dbát na to, aby nebyly škodlivé pro včely.
- Preventivní opatření:
- Udržování čistoty úlů: Pravidelně čistěte úly a odstraňujte staré a poškozené plásty.
- Skladování plástů: Skladujte plásty v chladných a suchých podmínkách, aby se zabránilo infestaci.
Závěr
Zavíječ voskový je vážným škůdcem, který může způsobit značné škody na včelstvech. Pravidelná kontrola úlů, použití biologických a chemických metod a preventivní opatření mohou pomoci minimalizovat škody a udržet včelstva zdravá a produktivní. Včelaři by měli být vždy ostražití a připraveni jednat, aby ochránili své úly před tímto nebezpečným škůdcem.
Zavíječ voskový: Jak to dělám já
- Síření sirnými knoty
Tuto metodu používám, ale s krajní opatrností. Já totiž na takové množství souší nemám speciální místnost a souše skladuji v nástavcích ve stodole a mám velké obavy z případného požáru. Metoda je levná, pracná a nebezpečná (nebezpečí požáru, agresivní a čpavý oxid siřičitý). Síření je potřebné udělat nejméně 3x za sebou v cca týdenním odstupu a potom pro jistotu 1x každý další měsíc, pokud se při kontrole zavíječ někde vyskytne, tak zase 3x za sebou v týdenním intervalu. - Postřik přípravkem B 401 Certan
Je to opravdu funkční metoda, ale hodně drahá a pracná. Nejprve jsem souše stříkal klasickým zahradním rozprašovačem, později jsem metodu vylepšil a stříkám souše stříkací pistolí na barvu. Rozstřik je daleko rovnoměrnější, spotřeba roztoku nižší a souše daleko dříve oschnou. - Metoda „Elektrický Průvan“
Celá tato metoda vychází z poznatku, že zavíječ nemá rád průvan. Takže na celý stoh s nástavky jsem nahoru namontoval desku, kde je pro každý stoh 5 ks 12V ventilátorů a tyto ventilátory trvale prohání vzduch přes nástavky. Jak je to celé raalizované technicky je vidět z obrázků níže. Měřil jsem odběr elektrického proudu a těch deset větráků má odběr 31W, to je přibližně 0,75 kWh denně. Při předpokládané době skladování mne tato metoda bude stát přibližbě 150 až 180 kWh. Při současné ceně elektřiny je to asi pětina nákladů oproti postřiku přípravkem B401. Občasnou kontrolou jsem zjistil, že zatím je metoda funkční, zavíječ v souších není.